Polská Svatba s energickou diskusí

Populární kritik polské společnosti Wojciech Smarzowski se po letech vrátil k tématu svého debutu Svatba. Zatímco v něm nabídl poměrně veselou observaci, v nové Svatbě, která si odvezla dvě ceny z festivalu v Tallinnu, porovnává současnou xenofobii a nezájem o druhé s chováním Poláků za druhé světové války.

„V období stanného práva, když jsem se snažil vyhnout armádě a nevěděl jsem, co se životem, jsem se rozhodl jít na filmovou školu. Proto jsem si koupil v obchodě nějaké fotopublikace a jedna se týkala Židů v předválečném Polsku. Zjistil jsem, že i v mém rodném městečku Židé žili, já o tom přitom neměl ani ponětí. Ptal jsem ostatních, kde stála synagoga, jestli tu bylo ghetto, ale nikdo nevěděl. Co hůř, nikoho to nezajímalo. Chtěl jsem teď natočit film o tom, jak je nutné získat paměť,“ osvětlil režisér zárodky své novinky.

Svatba v Polsku nedostala žádnou finanční podporu od státu a že vůbec vznikla, je podle Smarzowského zázrak. „Když jsem točil Volyň, myslel jsem si, že historici téma válečného vraždění mezi Poláky a Ukrajinci nově zpracují a tak se pak dostane do učebnice. Což bylo naivní. Přitom je důležité, aby se o těchto věcech mluvilo. A i film je někdy podstatný pro osvětu. Svatbu jsem točil s vědomím, že historie se pořád opakuje,“ uvedl režisér.

Během otázkami nabité diskuse polský filmař také navnadil publikum na své další projekty: „Chystám film o Slovanech, v němž bude vystupovat vyvolený, sériový vrah i knížek Měšek. Pokládám tam zásadní otázku, zda byl Měšek vikingského původu, jak by si Poláci přáli, nebo pocházel z Moravy – nevím, jak tohle náš ministr kultury přežije… Předtím chci natočit komornější film o domácím násilí, protože rodina je v Polsku posvátná.“

Další projekce filmu na MFF Praha – Febiofest 1.5. od 15:30 h a 3.5. od 21:30 h.