Jóhannssonovu sci-fi báseň představil kameraman, který ji dokončil

Unikátní filmový projekt Last and First Men se stal prvním a bohužel i posledním filmem v režii známého islandského skladatele Jóhanna Jóhannssona.

Po jeho předčasné smrti sci-fi poému museli dokončit jeho spolupracovníci, v čele s kameramanem a hostem letošního Febiofestu Sturlou Brandth Grøvlenem.

Jóhannsson na varovném poselství o lidské marnivosti a zkáze pracoval deset let. Inspirovala ho stejnojmenná kniha Olafa Stapledona z roku 1930. „To je v podstatě filozofická a antropologická studie lidské rasy v budoucnu. Ve filmu se cituje poslední kapitola z knihy, v níž devátá lidská rasa vymírá. Jóhann pak narazil na výstavu fotek obřích betonových válečných památníků v Jugoslávii, které vypadají dost utopicky. Mezi Olafovým textem a pocitem, který v něm ty monumenty vyvolaly, viděl spojení, které se rozhodl prozkoumat ve filmu,“ osvětlil počátky snímku Grøvlen.

Norský kameraman se s Jóhannssonem vydal v roce 2014 na Balkán, kde čtyři týdny točili bez specifického plánu. „Během natáčení se Jóhann dozvěděl, že je nominovaný na Zlatý glóbus, a v následujících letech byl velmi zaneprázdněný. Vzhledem k tomu, že tento film je spíš abstraktní a experimentální, způsob, jak spojit příběh s hudbu, vyžadoval metodu pokus omyl, což byl dlouhý proces. Když pak Jóhann v roce 2018 zemřel, pořád ještě dost práce chybělo. Už existoval asi 90minutový sestřih, ale hudba byla jen dočasná. Já se stal určitým supervizorem, producentem/režisérem a dokončoval jsem film spolu se střihačem a skladatelem. Trvalo nám to asi rok,“ vzpomínal Grøvlen.

Last and First Men si můžete na plátně prožít v rámci našich Regionálních ozvěn a od 23. 9. i v běžné kinodistribuci. Sturlu Brandth Grøvlena na Febiofestu potkáte ještě 20.9. a také 21.9. na jeho masterclass.